Kulturní památky
- Lipnice (12 km)
Lipnice – hrad byl vybudován na středním ze třech vrchů ve výši 600 m n. m. asi 16 km od Havlíčkova (dříve Německého) Brodu. Hrad je typickým představitelem tzv. blokové dispozice. Na protáhlém staveništi o rozměrech asi 120 m × 50 m byl hned na počátku vytyčen dnešní obvod hradu, který byl později uvnitř doplňován o další budovy. Původně byla postavena vstupní hradní brána s Velkou věží, staré purkrabství, věž s kaplí, obytný jednotraktový palác a věž Samson. Vše bylo spojeno obvodovou hradbou, která vymezila staveniště hradu. Hradba v té době také rozdělovala nádvoří na dvě poloviny – na panský dvůr a část hospodářskou.
Velká přestavba proběhla na přelomu 15. a 16. století, kdy Trčkové z Lípy celý hrad přestavěli do podoby pozdně gotické hradní rezidence.Ve dvacátém století začala již v roce 1913 záchrana hradu (kaple), která pokračovala s různou intenzitou až do 70. let, kdy bylo přikročeno k celkové rekonstrukci. Rekonstrukce byla v počátku 90. let přerušena a hrad se v současnosti již pouze konzervuje. Dnešní návštěvník tedy může vidět nejen původní zakonzervované zdivo, ale i rekonstruované části hradu, který je němým svědkem historie i současné péče o památky. - Lipnice – památník Jaroslava Haška (12 km)
Expozice je umístěna v domku v podhradí. V němž Hašek prožil poslední léta svého života a kde napsal své nejslavnější dílo „Osudy dobrého vojáka Švejka“. V muzeu jsou umístěny Haškovi osobní věci, knihy a novinové výstřižky. Na místním hřbitově ja spisovatel pochován. - Orlík nad Humpolcem (15 km)
- Klášter Želiv (17 km)
České slovo klášter pochází z latinského „claustrum“. Pokud se vám zdá, ze tam slyšíte slovo „klausura“, tak to není jen zdání, ale skutečnost. Souvisejí spolu a mají význam „uzavřený, uzamčený prostor“. V každém klášteře také klausura skutečně je, v každém klášteře je část vyhrazená pouze řeholníkům. To není z důvodů utajení, příčina je prostá a jednoduchá: má-li řeholník plnit své poslání, potřebuje aspoň doma mít ticho a klid. Tehdy promlouvá Bůh — ne v hluku světa. To byla zkušenost Božích přátel už ve Starém Zákoně. Přesto ale není celý areál kláštera vyhrazen jen bratřím, jsou místa, kam mohou přicházet návštěvy. - Český Šternberk (47 km)
Zachovaný hrad na úzkém klesajícím hřebeni, sledujícím levý břeh Sázavy ve stejnojmenné obci. Hrad založil Zdeslav z Divišova před rokem 1241 a jeho potomci, kteří se po hradu píší, ho drží doposud. Hrad byl přestavován ve 14. století. Jako majetek Petra Konopišťského ze Šternberka byl v roce 1467 obležen a dobyt vojsky Jiřího Poděbradského. Poté byl obnoven a další přestavba následovala okolo poloviny 16. století. Výrazných úprav se Český Šternberk dočkal po třicetileté válce, kdy byly přestavěny především interiéry. V roce 1753 se uvádí nová zámecká budova na předhradí. Goticko-renesanční úpravy okolo poloviny 16. století daly vzniknout především velkému hradnímu sálu. Český Šternberk nesporně náleží k našim nejhodnotnějším a zároveň i nejstarším šlechtickým hradům. Jeho prvá fáze představuje svéráznou modifikaci hradu bergfritového typu, vynucenou faktem, že hrad nebyl založen na ostrožně, ale na hřebeni. Vznik hradní kaple je nutno přičíst až dalšímu vývoji 13. století, i tak se však jedná o nejstarší známou gotickou kapli na šlechtickém hradě. - Hrad Kámen (50 km)
Hrad byl prvně zmíněn roku 1316. Za Jindřicha z Ziegelhainu byl v letech 1356 – 1366 hradní palác přestavěn. Kolem roku 1523 koupil Kámen Petr Malovec a jeho rod vlastnil hrad přes 200 let. Roku 1673 jej dal Jan Kryštof Malovec zcela přestavět v barokní zámek. Po Malovcích přecházelo panství do vlastnictví různých majitelů, z nichž stojí za zmínku především svobodný pán Václav Enis, který v letech 1860 – 1870 provedl poslední podstatnou úpravu sídla a dal mu romantickou podobu. Nejstarší částí je neomítnutý věžový palác protáhlého lichoběžníkového půdorysu v nejvyšší části areálu. K němu přiléhalo na východě obdélné nádvoří, obestavěné ještě ve 14. století obytnými budovami. Přístup k němu vedl věžovitou branou v sv. rohu nádvoří, v místech dnešního vstupního barokního schodiště. Původně tu byl padací most. Jednotlivé gotické trakty byly postupně zcela přestavěny barokně. - Třebíč – Bazilika sv. Prokopa (81 km)
Opatský chrám, původně zasvěcený Panně Marii, byl budován od 1. poloviny 13. století jako součást benediktinského kláštera, založeného v roce 1101. Bazilika patří ke skvostům středověkého stavitelství evropského významu. Je postavena v románsko-gotickém slohu. Značně utrpěla při obléhání Třebíče uherskými vojsky Matyáše Korvína v roce 1468. Renovace, provedená architektem kaňkou v letech 1725 – 1731, objevení vstupního portálu v roce 1862, restaurace Kamilem Hilbertem v letech 1924 – 1935 a propojení hlavní lodi s kryptou v roce 1998 dodaly unikátní památce dnešní tvář. - Třebíč – Židovská čtvrť
Území na levém břehu řeky Jihlavy bylo již od středověku osídleno převážně židovským obyvatelstvem. Postupný nárůst počtu obyvatel na stísněném území, ohraničeném řekou a strmými skalnatými svahy , bez možnosti dalšího plošného rozvoje dal vzniknout unikátní čtvrti s velice hustou zástavbou, křivolakými uličkami, temnými zákoutími, klenutými průchody , romantickými náměstíčky a dalšími charakteristickými prostory i architektonickými prvky typickými pro židovskou architekturu. Skutečnými perlami židovské čtvrti jsou dvě synagogy.
Židovská čtvrť v Třebíči, zapsaná 3. července 2003 do prestižního Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, je mimořádně zachovalým dokladem židovské kultury na Moravě a je jedinou židovskou památkou mimo území Izraele, samostatně zapsanou na seznamu UNESCO. - Třebíč – Přední synagoga (81 km)
Synagoga zvaná též Stará škola stojí v západním sektoru ghetta. Barokní budova postavená v letech 1639 – 1642 na místě starší dřevěné svatyně má hlavní sál zaklenutý neckovou klenbou. Dnešní novogotická úprava pochází z let 1856 – 1857. Synagoga tradičního vnitřního rozvrhu obsahovala 114 míst pro muže v sále a 80 míst pro ženy na galerii v patře. V letech 1953 – 1954 budovu podle projektu architekta Máčela pro své bohoslužebné účely adaptovala Církev československá husitská a využívá ji takto dodnes. Ve vestibulu byla po válce zazděna kovová schránka s pamětní listinou popisující minulost synagogy a se seznamem obětí nacistické rasové perzekuce z Třebíče. - Třebíč – Větrný mlýn (81 km)
K svérázným třebíčským stavbám z minulého století patří větrník na Kanciborku. Byl postaven v roce 1836. Sloužil k mletí smrkové kůry na tříslo, užívané místními koželuhy při činění kůží. Mlýn je tzv. holandského typu a je neodmyslitelnou součástí třebíčské části zvané Kanciborek. Mlýn stojí nad přejezdem železniční trati Jihlava – Třebíč a je dobře viditelný i ze silnice.Budova mlýna byla původně dřevěná, později byla vystavěna z kamene a cihel. Průměr věže mlýna je osm metrů. Stavba byla dokončena v roce 1836. Zásluhu na jeho výstavbě nesou bratři Karel a František Budischowští. Ve mlýně se mlelo tzv. tříslo pro místní koželuhy a svému účelu sloužil až do poloviny 19. století, kdy jej nahradil parní stroj. V roce 1977 byla provedena rekonstrukce. - Třebíč – Malovaný dům (81 km)
Na kraji Karlova náměstí stojí, v Třebíči známý pod jménem „Malovaný dům“, jehož původní jméno však je Františkovský. Je to krásný renesanční dům s arkýřem a je bohatě zdoben sgrafitem. Vnitřek domu je přizpůsoben potřebám kupce. V současné době je v tomto domě sídlo informačního centra. - Třebíč – Černý dům (81 km)
Dalším překrásně sgrafitem zdobeným domem přímo na Karlově náměstí je tzv. „Černý dům“ mydlářského mistra Jana Rábla ze 17. století, který jen podtrhuje společenskou prestiž bývalého majitele. Jan Rábl provedl rekonstrukci domu a v roce 1637 nechal jeho čelní zeď (směrem do náměstí) pokrýt figurálními sgrafity, představující lidské ctnosti (Víru, Lásku, Naději, Spravedlnost, Rozum, Slávu). Dále jsou zde jsou zobrazeny lovecké výjevy a římští cisaři Vespasián a Titus. Sgrafita však zdobila tento dům pouze do poloviny 19. století, kdy byla zabílena. V roce 1927 byla omítka domu restaurována a sgrafita uvedena do původního stavu. - Pernštejn (109 km)
Hrad, který byl východiskem a základnou skvělého vzestupu mocného rodu pánů z Pernštejna, vznikl v polovině 13. století a byl přebudován a rozšiřován až do poloviny 16. století. Původní jednoduchá bergfritová dispozice se tak ztrácí ve spleti pozdějších přístaveb, které působí velmi malebným a zároveň monumentálním dojmem. Tato pozdně gotická a raně renesanční podoba hradu nebyla dotčena pozdějšími přestavbami a je ojedinělým dokladem organických přeměn středověké pevnosti na luxusnější renesanční reprezentativní sídlo, neztrácející nic na obranyschopnosti.
Prohlídková trasa, fyzicky poněkud náročnější, umožňuje návštěvníkům obdivovat především architektonickou skladbu hradního paláce. Návštěvník sleduje v interiérech historii a vývoj šlechtického sídla od jednoduchého hradu přes pozdně gotickou pevnost, renesanční palác, barokní, rokokovou a klasicistní rezidenci až po romantické období 19. století, kterému je věnována samostatná tzv. výběrová trasa (trasa B). Prohlídku lze doplnit o speciální trasu (C) věnovanou stavebnímu vývoji, prohlídku hradních příkopů (D) a hodinové věže s kaplí a sakristií (E).
Počátky hradu spadají do poslední třetiny 14.století, kdy jej vlastnil pravděpodobně Jindřich z Dubé. Později ho vlastnil např. Trčkové z Lípy, Kryštof Karel z Roupova, aj. Za 30-ti leté války je pravděpodobně pobořen a užíván k hospodářským účelům. Orlík začíná pustnout a je rozebírán na kámen. Od roku 1997 je areál zpřístupněn veřejnosti. Na hradě je k vidění zachovalá vstupní brána, hranolová věž a zbytky obytných budov. Byla zde také obnovena chlebová pec, kde si návštěvníci o letních měsících mohou vyzkoušet pečení chleba.
Muzea a galerie
- Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě (28 km)
Adresa: Havlíčkovo náměstí 18, 580 01 Havlíčkův Brod, tel.: 569 427 035, e-mail: galerie@hbnet.cz, www: www.galeriehb.cz - Muzem Vysočiny Havlíčkův Brod (28 km)
Adresa: Havlíčkovo náměstí 19, 580 01 Havlíčkův Brod, tel.: 569 429 151, e-mail: muzeum@muzeum.hbnet.czwww: www.muzeumhb.cz